„Počkej, on je ve znamení Kozoroha, tak to dej od něj ruce pryč,“ varuje mě kamarádka. „Kozorohové neumí komunikovat a jsou s nimi vždycky problémy,“ pokračuje a já spolknu argument o tom, že na světě určitě neexistuje 12 druhů lidí. Přesvědčeného nepřesvědčíš.
Myslela jsem si, že ezoterika je výhradně záležitostí žen, jejich koček, krystalů pod postelí a ženských kruhů. Ale i muži umějí překvapit a několikrát jsem od nich dostala dotaz, jaké jsem znamení. Nevěděla jsem, jestli mám dostat záchvat smíchu nebo rovnou prchnout. I když víme, že je to iracionální, řada z nás má tendenci horoskopům věřit a hýčkáme si víru, že náš život ovlivňuje kus šutru, který letí chladným vesmírem.
Nevěříme v Boha, ale v neviditelnou spiritualitu
„Víra v horoskopy či výklad tarotových karet je příkladem ,neviditelné‘ spirituality obyvatel České republiky,“ říká pro Flowee sociolog a religionista Michal Puchovský ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd. O co méně věříme v konkrétního boha, o to více se uchylujeme k víře v „nějakou vyšší moc.“ Neplánujeme si přečíst Bibli, ale obracíme se na anděly a démony, věříme v léčivou moc kamenů, minulé životy nebo numerologii.
„Protože kartářky nejsou zorganizované do žádné církve, většinová společnost, která si stále náboženství spojuje s církevními strukturami a jasně danou doktrínou, je nevnímá jako náboženství. Plní ale velmi podobnou společenskou funkci jako náboženství, a to ve smyslu dávání smyslu a logiky zdánlivě náhodným událostem lidských životů,“ vysvětluje příčinu obliby Čechů v alternativní spiritualitě.
„U horoskopů a výkladů karet hledáme smysl, jistotu a identitu. No a taky útěchu. Smysl proto, že postavení planet a hvězd poskytne vysvětlení v chaotickém světě – to a to se mi nestalo náhodou, ale proto, že je Neptun v konjunkci se Saturnem. Podle mne to má hodně společného s konspiračními teoriemi, ale na rozdíl od nich to může poskytnout kromě ujištění i podklad při následném rozhodování,“ uvádí pro Flowee psycholog a terapeut Jan Gruber a odkazuje i na významné politiky, jako byl například Franklin Roosevelt, který své kroky konzultoval s orákuly, a vcelku to fungovalo.
Pokud věříme něčemu pozitivnímu, tato víra nám pomůže tohoto cíle dosáhnout: díky této víře se na takový cíl více zaměřujeme, selektujeme k němu svoji pozornost, mění se naše sebevědomí ohledně dosažení tohoto cíle.
Člověk potřebuje mít v životě spirituální přesah, který ho ukotví a nabídne mu jistotu místo chaosu. Víra v astrologii je v jistém smyslu obranným mechanismem. Výzkumy naznačují, že lidem pomáhá pochopit věci v obdobích, kdy se jim život jeví složitý. Astrologie se stává nástrojem, ke kterému se lze obrátit pro útěchu.
„Co se týká útěchy, například výklad karet nám v nouzi dodá naději, že bude líp, a okoření to špetkou tajemna. No a taky ten čas strávený hovorem o vlastních problémech působí při troše štěstí podobně jako psychoterapie, alespoň když je kartářka dobrá, což je bohužel ve srovnání s psychoterapeutkou bez záruky. Ale zase není na klientovi cejch, že chodím k cvokařovi,“ vysvětluje Gruber.
Forerův experiment
„Žena ve znamení Býka je opravdová, působí žensky a upřímně. Záleží jí na spokojenosti lidí kolem sebe,“ čtu si svůj horoskop. Kdo by se s tím neztotožnil? Pravděpodobně každý. To není žádné překvapení, přesně to bylo jeho účelem. Ale jak je to možné? Je to kvůli jevu zvanému Barnumův – nebo Forerův – efekt. Vysvětluje, proč věříme horoskopům, věštcům, tarotovým kartám a falešným testům osobnosti.
Jak přesně takové věštby fungují? Můžeme to ilustrovat na experimentu, který provedl psycholog Bertram Forer se svými studenty v roce 1950. Na přednášce je nechal vyplnit psychologický test a potom jim rozdal lístečky s jejich osobní charakteristikou. Naprostá většina studentů se tedy v jeho charakteristice poznala. A pak se Forer přiznal, že je napálil.
Všechny lístečky totiž obsahovaly stejný text: „Máte velkou potřebu, aby vás druzí měli rádi a obdivovali vás. Máte tendenci k sebekritičnosti. Řadu svých schopností nedokážete využít ve svůj prospěch. (…) Vaše sexualita vám už někdy způsobila problémy. Navenek jste člověk se značnou schopností sebekontroly, ale uvnitř cítíte obavy a nejistotu. (…) Některé vaše touhy jsou velmi nerealistické.“
Reklama
Ve skutečnosti ty věty Forer vybral ze sešitku horoskopů, který si koupil v trafice. Lidé mají totiž tendenci věřit obecným tvrzením, která jsou pro ně „speciálně ušitá“, ačkoliv platí skoro na každého. Kritické myšlení, ověřování faktů, analýza dat a přemýšlení nejsou aktivity, které by náš mozek vítal s jásotem. Mnohem raději volíme jednoduché cesty, dobro a zlo, černou a bílou.
Velký špatný, víra tvoří realitu
Jolanda, hvězda televizního éteru a královna cikánských karet, nám jednou provždy ukázala, že k přesné věštbě nepotřebujete hvězdy, ale správný výraz v očích a dostatek dramatické pauzy. Její legendární výrok „velký špatný“ překonal i předpovědi Nostradama, zatímco on varoval před koncem světa v záhadných verších, Jolanda ho shrnula dvěma slovy a zamračeným pohledem do kamery. Kdykoli se mi rozbije pračka, praskne pneumatika nebo se zruší let, vzpomenu si na Jolandu, že měla pravdu a skutečně moji budoucnost předpověděla.
Psychologie má pro tento fenomén jméno: sebenaplňující proroctví. „Sebenaplňující se proroctví nebo placebo efekt funguje silně a výrazně, a to v obou směrech – pozitivním i negativním,“ říká pro Flowee psycholog a psychoterapeut Dalibor Špok. „Pokud věříme něčemu pozitivnímu, tato víra nám pomůže tohoto cíle dosáhnout: díky této víře se na takový cíl více zaměřujeme, selektujeme k němu svoji pozornost, mění se naše sebevědomí ohledně dosažení tohoto cíle,“ vysvětluje odborník a dodává, že pokud nám je sugerována negativní zpráva nebo něco, co pro nás není dobré, takové přesvědčení pochopitelně funguje stejně silně i v tomto negativním duchu a uškodí nám. V medicíně se tomuto negativnímu působení říká nocebo efekt. Například lékař přežene líčení nežádoucích účinků léku a my se jich bojíme a sledujeme své tělo natolik, že si je vsugerujeme.
I když se horoskopy často berou s nadhledem, je dobré si uvědomit, že naše víra v jejich pravdivost má konkrétní dopad na naše rozhodování, chování i vnímání reality. Někdy stačí malá věta typu „dnes se vám bude dařit“ a my najednou máme odvahu zkusit něco nového. A jindy nás varování o „toxických lidech“ v okolí donutí odvracet se od kamarádky, která se jen špatně vyspala.
Zkrátka, horoskopy nejsou kouzelná věštba, ale spíš návod k tomu, čemu budeme věřit. A víra, jak víme, hory přenáší nebo také podrazí nohy.
