Mohla byste být jejich matka, jenže oni to tak vůbec nevidí, zejména když jste, jak se říká, milfka (ve volném překladu bez sprosťáren „postarší žena, která by stála za hřích“). Zkrátka i když jsou o generaci mladší, vysílají dost jasné signály, že k vám domů nechodí na návštěvu výhradně za vaším potomkem. A i když si třeba připadáte provinile, musíte si přiznat, že se vám to líbí.
Možná vám to na první pohled zní jako scénář z francouzského filmu. Možná. Ale ona je to i realita žen, které si jednoho dne uvědomí, že je víc než vrstevník vzrušuje ten kluk odvedle, který chodí na stejné přednášky jako jejich syn, nebo se kterým jejich syn loudí odpoledne kvílivé tóny z kytary v garážové zkušebně.
Prostě vás přitahuje synův spolužák
„Nikdy bych si nemyslela, že se mi to stane. Ale stalo. Přišel na večeři se synem. Měl na sobě tričko s nápisem ,Carpe Diem' a já si uvědomila, že by mě jako fakt bavil. Protože mě opravdu vzrušoval... Je mu 23. Mému synovi taky. A mně je 49.“ Takto začíná příběh Evy, módní redaktorky z Prahy, která se jednoho dne přistihla, že pokukuje po synovu spolužákovi. A bohužel (nebo bohudík?) i on po ní. Není sama.
Tradičně se tvrdí, že ženy preferují starší muže kvůli jejich stabilitě a zkušenostem. Nové studie však ukazují, že ženy často preferují mladší partnery. Například tato studie tvrdí, že ženy naopak (prý) „mírně“ preferují mladší partnery, což odporuje dřívějším představám o ženské touze po starším a zkušenějším muži, který by ji vedl.
Reklama
Fenomén starších žen, přitahovaných k výrazně mladším mužům, je čím dál častější a společnost na něj reaguje různě. Od fascinace po odsouzení. A vůbec tady nemluvíme o opálených plážových inženýrech a ženách za zenitem, které si je vydržují. Proč nás ale vlastně mladší muži přitahují?
Syndrom neviditelné ženy
S přibývajícím věkem se mnoho žen cítí společensky neviditelných. Fenomén, známý jako „syndrom neviditelné ženy“, popisuje pocit, že ženy po dosažení určitého věku přestávají být vnímány jako atraktivní. Studie ukazují, že až 70 % žen se po padesátce cítí ve společnosti přehlížených.
A tohle všechno právě zajíčci, tedy klidně i spolužáci vašeho syna, popírají a je jim to srdečně jedno. Dívají se na vás jinou optikou, dokonce s tak silnými brýlemi, že jim ani nevadí, že jste máma jeho nejlepšího kámoše.
„Cítila jsem se, jako bych znovu ožila,“ říká Denisa (45), která se po rozvodu ocitla v prázdném bytě s dospívající dcerou. „Když mě oslovil mladý muž na koncertě, byla jsem zaskočená. Ale zároveň jsem pocítila, že jsem stále žádoucí.“
Mgr. Jiřina Kostková, která se zaměřuje na koučink a vedení žen v životě, pro Flowee uvádí: „Ženy se učí milovat svobodně až po čtyřicítce, když konečně opustí koncept, že musí být hodné a spořádané. A tehdy často zjistí, že přitažlivost není otázkou věku, ale životní jiskry. Pro mnoho žen pak znamená vztah s mladším mužem nejen potvrzení vlastní atraktivity, ale i znovunalezení sebevědomí a radosti ze života. Ženy ve vztazích s mladšími partnery často zažívají pocit ,sebevzkříšení̒̒̒' a větší spokojenost se svým životem a se sebou samou.“
Společenská tabu a dvojí metr
„Když má šedesátník dvacítku, říká se mu borec. Když si padesátnice začne s dvacátníkem, je za zoufalou cougarku (česky pumu, angl. termín cougars je přezdívka pro sebevědomé, zajištěné ženy po čtyřicítce, toužící po mužích po dvacítce),“ konstatuje s hořkostí Bára (52), která žije s partnerem o 21 let mladším. On je instruktorem surfingu v Portugalsku, kde byl Bářin syn v létě na kurzu, ona dělá online marketing, stará se o nemocného otce a platí hypotéku. A přesto říká: „Nikdy jsem se necítila tak v klidu a sama sebou.“
Dvojí metr vůči ženám, které vstupují do vztahů s mladšími partnery, má hluboké kořeny v patriarchálním vnímání ženské hodnoty. Zatímco muži stárnutím „zrají“, ženám je často upírána smyslnost a přitažlivost už po čtyřicítce.
Fakt jsem nejdřív přemýšlela, jestli si ze mě dělá srandu. Ale on to snad myslel vážně. Rozplakala jsem se, jako fakt. A to nejsem žádná princezna.
Tři roky stará studie analyzovala narativy starších žen zapojených do vztahů s mladšími partnery a zjistila, že právě tyto ženy vykazovaly vyšší míru emoční autonomie než jejich vrstevnice v tradičních vztazích. Takové ženy často čelí i silnému tlaku ze strany okolí: od rodiny, kolegů, ale i od svých dětí. Eva, naše hlavní postava, popisuje velmi specifický okamžik: „Najednou jsem si uvědomila, že si píšu s Filipem, spolužákem mého syna z vejšky, a měla jsem pocit, jako bych páchala incest. Ale to je přece nesmysl. Jsme dva dospělí lidé. Proč bych se měla cítit špatně jen proto, že jsem žena a on je mladší?“
Módní redaktorka, která chtěla víc než design
„Jsem žena, která žila v pravidlech. V módě, ve vztazích, v mateřství. Až na moje šaty bylo všechno nudně konzervativní,“ směje se dnes Eva, když popisuje, jak vypadalo její manželství. „Byl to dobrý muž, ale pět let mě nepohladil ani se mě nijak vášnivě nedotkl.“ Po rozvodu zůstala sama se synem. „A pak, když přišel domů se spolužákem, kterému říkali ,filosof‘, protože pořád něco glosoval, něco se ve mně zlomilo. Byl klidný. Ale v očích měl neklid. A ten mě vzrušoval.“
Jejich vztah nikdy nepřerostl v sex, a právě proto jí tolik zamotal hlavu. „Cítila jsem se jako puberťačka. Ve své hlavě jsem s ním byla na Sardinii, na festivalu i v posteli. A pak jsem si řekla: buď to potlačím, nebo si to přiznám. Tak jsem mu řekla, co cítím. Zrudnul. A pak mi řekl: ,Já to poznal.‘“ Zůstali přáteli. Ale v Evě zůstalo probuzené vědomí, že je stále žádoucí a že ještě není pozdě.
Chuť do života jí vrátil o devatenáct let mladší muž
Bára byla vždy ta, co všechno zařídila. Dvě děti, chod domácnosti, péče o tchyni, manažerská pozice. Až do kolapsu. Když se zhroutila, lékaři jí doporučili klid a změnu prostředí. A právě proto tehdy odjela se synem na měsíc do Portugalska. A potkala Marcose. Měl 33 let, učil surfovat, miloval knihy a vůbec se nezajímal o to, kolik jí je. „Já jsem byla ta, co si připadala jako stará učitelka tělocviku, co nestíhá. A on mi řekl: ,Ty se hýbeš jako panter.‘ Fakt jsem nejdřív přemýšlela, jestli si ze mě dělá srandu. Ale on to snad myslel vážně. Rozplakala jsem se, jako fakt. A to nejsem žádná princezna.“
Jejich vztah trvá dodnes a už jsou s tím v pohodě i Bářiny děti. Marcos přijel několikrát do Česka, většinou ale Bára pracuje na dálku. „Je to jiný typ vztahu. Nikdo z nás nemluví o důchodu, ale o výpravách, horách a receptech. A neřešíme, že jemu není padesát. Řešíme, že jsme šťastní. Možná to nebude navždy, doufám pro něj, ale koho to teď zajímá? Vlastně zajímá to ty, co jim do toho nic není. My to neřešíme, ani moje děti už ne.“
Denisa sbalila na koncertě zpěváka
„Šla jsem na koncert doprovodit dceru. V klubu jsem byla jistě nejstarší osoba, možná po zvukaři. Měla jsem připravenou roli tiché matky v rohu. A pak se to stalo.“ Denisa (49) si sedla k baru, kde zrovna vysedával frontman kapely, která měla začít hrát. „Měl vlasy po ramena, smál se nahlas a byl ke mně neuvěřitelně pozorný. Brala jsem to jako zdvořilost.
Ona přemýšlí o klidném zázemí, on se chce bavit. Ani podle ní to ale neznamená, že vztah nemůže nějakou dobu fungovat. Přesně tak dlouhou dobu, dokud oběma něco přináší a vyhovuje jim.
Ale když jsme si psali ještě týden, pochopila jsem, že to tak nebude.“ Dnes spolu žijí. „Je to zvláštní. Mám doma dvaadvacetiletého muže a vedle něj dceru, která ho občas komanduje jako bráchu. Ale co říct, cítím se nejvíc živá za posledních deset let. A to je myslím něco, co bych nikdy neměla zatracovat.“
Rizika a tenký led
Eva s Filipem nespala. Bára s Marcosem ano. Denisa říká, že by to celé nikdy nezačala, kdyby tušila, jaká kvanta otázek v ní tohle štěstí odkryje. Protože být ve vztahu s výrazně mladším mužem je nejen krásné, ale taky bolestně neuchopitelné.
On si třeba plánuje, že pojede do Thajska na půl roku meditovat, nebo zase někam surfovat, nebo na koncertní šňůru, anebo prostě chce chodit s kamarády z práce pařit. A vy právě řešíte, jak vyřešit hypotéku a nechat si zkontrolovat prsa na mamografii. Mluvíte možná jiným jazykem, ale rozumíte si i beze slov.
Mladší partner často není připraven na praktické těžkosti života, které žena už zná: třeba na nemoc, péči o rodiče, existenční stres. Zatímco on touží po dobrodružství, ona ví, že za dobrodružství může považovat i pravidelné ranní kafe, pokud ho má s kým pít. A navíc s takovým čerstvým fešákem!
Rozdílné životní fáze
Koučka Jiřina Kostková říká, že „vztahy s velkým věkovým rozdílem často narážejí ne na rozdíl v letech, ale na rozdíl v tempu. Jedna strana chce stavět, druhá se ještě rozhlíží. Tato asynchronnost se může projevit v plánech do budoucna. Zatímco žena může mít dospělé děti, muž děti teprve plánuje. Ona přemýšlí o klidném zázemí, on se chce bavit.“ Ani podle ní to ale neznamená, že vztah nemůže nějakou dobu fungovat. Přesně tak dlouhou dobu, dokud oběma něco přináší a vyhovuje jim. Pak se ale může dostavit obava ze zklamání, manipulace i závislosti.
„Vztahy s mladšími partnery někdy přitahují ženy, které potřebují naplnit určité citové mezery – potvrzení, že jsou žádoucí, že ,to ještě jde‘. Ale právě tehdy může vzniknout nezdravá dynamika,“ doplňuje koučka a dodává, že ženy, které se v mladších vztazích ocitají po traumatu, jako je např. rozvod, ztráta partnera, odchod dětí z domova, bývají zpočátku euforické, ale později více ohrožené závislostí na partnerovi a strachem z opuštění. „Není špatné být zamilovaná do mladšího muže. Ale když se ten vztah stane důkazem vaší hodnoty, jste v ohrožení.“
Jak se v tom neztratit
Prvním krokem je přestat si lhát. Přestat říkat, že „to je jen hra“, „nic se neděje“, nebo že „by to stejně nikam nevedlo“. Protože jakmile vás někdo přitahuje natolik, že o tom přemýšlíte déle než den, je to téma. Vaše téma.
Věk má kontext a chápe souvislosti. Vědět o tom neznamená vztah s mladším mužem odmítnout. Znamená to vstoupit do něj vědomě. S nohama na zemi, i když klidně i s hlavou v oblacích.
„Váš výběr partnera je zrcadlo vašeho vnitřního světa. Pokud vás přitahují mladší muži, neptejte se hned proč. Nejprve se zeptejte – co se ve mně právě léčí?“ říká psychoterapeutka, doktorka Alexandra Solomonová, autorka knihy Loving Bravely. Její knihy upozorňují ženy po padesátce, že možná touží být znovu viděny, možná si potřebují potvrdit, že nejsou staré. Možná je baví jejich (mužů ve věku jejich synů) lehkost. To všechno je legitimní, ale je potřeba o tom vědět a uvědomit si to.
Hormonální, emocionální, nebo opravdové?
Podle jednoho výzkumu ženy v perimenopauze a postmenopauze často zažívají posílenou sexuální touhu, spojenou s větší autonomií. Jednoduše řečeno: cítí se svobodnější, živočišnější a méně limitované očekáváním druhých. A právě v tom období se častěji otevírají nevšedním vztahům – včetně těch s mladšími muži.
Ale není to jen biologie. Je to i výsledek osobnostního zrání. Vztah s mladším mužem totiž často přináší rovinu, kterou dlouho nezažily: lehkost. A jaká jsou tedy doporučení psychologů?
- Zvažte kontext: pokud se zrovna zotavujete z rozvodu, smrti partnera nebo syndromu prázdného hnízda, buďte opatrná. Emoční vakuum může vytvořit iluzi intenzivního naplnění.
- Mluvte o tom s blízkými: nejen kvůli tomu, aby „to věděli“, ale abyste si sama ujasnila, jak o tom chcete mluvit.
- Nesnažte se být mladší, než jste: autentický vztah nepotřebuje lži, botoxy ani vizáž školačky.
- Dopřejte si čas: pokud je to jen flirt, je v pořádku si ho užít. Ale pokud uvažujete o vztahu, buďte si vědoma nejen momentálního citu, ale i reality.
A především, neodsuzujte se. Vaše touha není směšná, i když je možná nečekaná, možná nepohodlná. Ale je vaše, a proto je opravdová.
Láska nezná věk, ale věk zná souvislosti
Láska není aritmetika. Neohlíží se na čísla v rodném listě ani na věkový průměr. Přichází tam, kde se uvolníme, kde se zasmějeme, kde si dovolíme být sami sebou. Proto tolik žen po čtyřicítce říká, že se zamilovaly až „teď“. A že ten muž byl o dvacet let mladší? Možná právě proto.
Ale věk má kontext a chápe souvislosti. Nežijeme ve vakuu, máme děti, rodiče, závazky, biologii. Vědět o tom neznamená vztah s mladším mužem odmítnout. Znamená to vstoupit do něj vědomě. S nohama na zemi, i když klidně i s hlavou v oblacích. Protože právě tam, v tom paradoxu mezi rozumem a citem, se rodí vztahy, které stojí za to poznat.
A my dneska zakončíme větou Evy ze začátku příběhu: „Nepotřebuju, aby si mě Filip vzal. Ale díky němu jsem si znovu vzala samu sebe.“
A to je možná víc, než by jí mohl dát jakýkoli muž, v jakémkoli věku.
