Pravidelné krevní testy mohou poskytnout důležité informace o léčbě schizofrenie a celkovém zdraví pacienta. A ačkoli zatím neexistuje žádný krevní test, který by onemocnění odhalil, čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) na jeho vývoji intenzivně pracují.
Diagnóza schizofrenie označuje komplexní psychiatrický stav vedoucí k halucinacím, paranoie a dalším obavám o fyzické a duševní zdraví. Může ovlivnit mnoho aspektů duševní pohody člověka, včetně jeho schopnosti regulovat emoce a vnímání vnějšího světa. S vytvořením přesnější představy může pomoci třeba oscarový film Čistá duše, kde Russel Crowe v hlavní roli představuje postavu Johna Nashe, amerického matematika, který nemoc dostal pod kontrolu silou vlastní vůle a přesvědčení. Nash se přitom obešel bez medikace a navzdory nemoci celý život pracoval – jeho akademická činnost mu vynesla Nobelovou cenou za ekonomii.
Komplikovaná diagnostika
Vzhledem k tomu, že v současné době není k dispozici krevní test, který by schizofrenii dokázal rozpoznat, bývá její diagnostika velmi komplikovaná. Psychiatr stav obvykle potvrdí poté, co pečlivě zkontroluje ostatní příznaky a seznámí se s celkovou anamnézou. Z kombinace toho posléze dokáže určit, zda je schizofrenie pravděpodobná. To vše většinou probíhá na základě rozhovoru.
Krevní testy přesto již nyní hrají v diagnostice roli. Lékaři je často provádějí pacientům s psychózou, aby zkontrolovali jejich celkový zdravotní stav a vyloučili jiné poruchy, které mohou způsobovat psychotické příznaky. Jde o symptomy, jako jsou bludy, paranoia a halucinace. Psychotické příznaky se totiž mohou objevit společně s dalšími psychiatrickými poruchami, jako jsou deprese nebo bipolární porucha, může být dokonce způsobena určitými látkami, některými léky a jinými zdravotními stavy.
Bývá potřeba vyzkoušet mnohé, a tak není výjimkou, že se určité vedlejší účinky dostaví. Patří mezi ně přibírání na váze, inzulinová rezistence, vysoká hladina cukru v krvi, vysoký cholesterol nebo změny v počtu imunitních buněk.
Pomocí krevních testů mohou psychiatři vyloučit další potencionální příčiny psychózy a dalších případných symptomů, což pomáhá zjistit, že projevy, které pacient zažívá, jsou způsobeny právě schizofrenií a ne jinou příčinou či poruchou.
Pravidelné testování je součástí léčby
Pacienti užívající léky na schizofrenii (antipsychotika) během léčby běžně podstupují pravidelné krevní testy, obvykle jednou za šest až 12 týdnů. Lékaři tak mohou sledovat účinky léčiv a podle nich upravovat buď míru medikace, nebo přímo její druh. Než totiž lékař přijde na to, co pacientovi vyhovuje, může to chvíli trvat. Bývá potřeba vyzkoušet mnohé, a tak není výjimkou, že se zejména v počátcích léčby objevují vedlejší účinky. Patří mezi ně přibírání na váze, inzulinová rezistence, vysoká hladina cukru v krvi, vysoký cholesterol nebo změny v počtu imunitních buněk.
Pravidelné krevní testy tak mohou pomoci včasnému odhalení zdravotních změn a umožnit zdravotníkům zasáhnout dříve, než nastanou skutečné problémy. U lidí se schizofrenií patří mezi hlavní příčiny úmrtí onemocnění srdce, a právě včasný zásah může pomoci negativním vedlejším účinkům předejít. S pomocí krevních testů také mohou lékaři zkontrolovat množství medikace v krvi někoho, komu upravili dávku – každý totiž léky metabolizuje jinak, a tak může u různých pacientů stejná dávka vést k různým hladinám. Jde o tzv. terapeutické monitorování léků, které psychiatrům může říci mnoho o tom, jak pacientům (ne)pomáhají, a podle toho reagovat.
Příčina zůstává nejasná
Přesná příčina schizofrenie zatím zůstává lékařům nejasná. Obecně vzato se však odborníci domnívají, že jde o výsledek kombinace genetických a environmentálních faktorů (užívání konopí, určité typy infekcí, dokonce komplikace během těhotenství) a že významnou roli ve vývoji onemocnění hraje genetika: konkrétně je riziko rozvoje schizofrenie u člověka až šestkrát vyšší, pokud má blízkého příbuzného s tímto onemocněním. Faktem ovšem je, že většina lidí se schizofrenií nemá rodinnou anamnézu psychózy.
Reklama
Vědci využívají krevních testů ve výzkumu schizofrenie, aby lépe pochopili, co ji způsobuje. Skrze testy mohou identifikovat specifické molekuly a buňky spojované s chorobou, což jim dává naději, že jednoho dne lépe pochopí, co tento stav spouští a jakými způsoby se dá efektivně a včas léčit.
Diagnostika pouze z krevního testu?
Někteří vědci, a patří mezi ně i čeští odborníci z NÚDZ, pracují na identifikaci určitých krevních markerů, které mohou schizofrenii pomoci diagnostikovat.
„Národní ústav duševního zdraví získal rozsáhlý grant na vytvoření databáze, která spojuje moderní zobrazovací a laboratorní metody s dlouhodobými klinickými údaji u pacientů se schizofrenií,“ informuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D., vedoucí výzkumného centra NÚDZ. „Tyto finanční prostředky navazují na 15 let práce vědců, kteří pečlivě a opakovaně vyšetřovali velkou skupinu pacientů na začátku onemocnění a během prvních pěti let. Tím vznikla jedna z největších databází tohoto druhu na světě. Nový projekt toto úsilí rozšiřuje a zapojuje i do mezinárodního výzkumu,“ pokračuje a dodává: „Díky němu se vědcům podaří lépe pochopit příčiny schizofrenie, vyvinout diagnostiku z malého množství odebrané krve a vytvořit léčbu na míru. Tento krok otevírá novou naději pro pacienty trpící jedním z nejtěžších duševních onemocnění dnešní doby.“
V různých výzkumech prováděných po světě zkoumali badatelé jako možné biomarkery, napomáhající schizofrenii identifikovat, například zánětlivé molekuly, hormony, energetické metabolity nebo cirkulující bezbuněčnou DNA.
Krevní test založený na biomarkerech by mohl psychiatrům pomoci schizofrenii rozpoznat rychleji a s větší jistotou. Podobně se na včasnější diagnostice může podepsat i pravidelné měření aktivity mozku, jako je funkční MRI a elektroencefalografie, které pomáhají výzkumníkům lépe pochopit, jak spolu různé části mozku komunikují.
