Vážení přátelé, položme si otázku. Co to je? Je to lehce euforizující, energii a dobrou náladu přinášející přírodní látka, která v přiměřeném množství a dobré kvalitě přináší především radost a úlevu a kterou konzumují miliony lidí.
V okolí Valtic by zněla odpověď samozřejmě víno, v okolí Phuketu nejspíš kratom. Ten má v Česku u veřejnosti nepříliš dobrou pověst. Zatím. Můžou za to v druhé řadě pokoutní dovozci, kteří k nám dováželi kratom nevalné kvality, někdy plný vysloveně jedovatých látek, a prodávali ho v prodejních automatech všem bez rozdílu, tedy i dětem.
Jenže to je jako srovnávat kvalitní alkohol s pokoutně vyráběnou a někdy i životu nebezpečnou žíravinou. Stačí si vzpomenout na metanolovou aféru z roku 2012. Tehdy se prostě pár lidí rozhodlo, že nebudou respektovat nic a nikoho a s vidinou zisku zaplavili trh jedem. Ale nikoho a nikdy nenapadlo, že by kvůli tomu měl někdo zavřít všechny moravské sklepy nebo české pivovary. Nebo lihovary. Protože když dáte věcem řád, založený na vědeckých důkazech, a zařídíte, aby ten řád byl dodržován, minimalizujete škody a maximalizujete benefity.
Konference Kratom 360. Zleva: David Hluštík, Jindřich Vobořil, Kosit Suvinjit, překladatelka, Vladěna Sobasová, Adam Krupa
Budujeme tradici
A přesně taková situace je v současnosti u kratomu. Slovy klasika ze Samotářů: „Kratom u nás prostě nemá vybudovanou tradici.“ Jenže žijeme v globální době a stejně jako dnes v každém krámu dostanete nonstop banány, což před 30 lety nikoho nenapadlo ani ve snu, dostávají se na trh věci z celého světa. Třeba kratom, myšleno ten kvalitní. Ten si v Česku tradici teprve buduje. A právě proto, aby to neskončilo průšvihem, je potřeba nastavit nějaká pravidla. Což bylo přesně předmětem konference Kratom 360: Odpovědná regulace kratomu jako inspirace pro další země.
„Kratom může být velký problém, nebo příklad dobré praxe, jak regulovat různé látky,“ řekl předseda správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí Jindřich Vobořil, který zastává zlatou střední cestu, racionální přístup. „Nepodporuju ani extrémní deregulaci, ani prohibici.“ A co to znamená? Bavit se o tom, jaké parametry musí kratom splňovat, aby si ho mohli dospělí lidé (slovo „dospělí“ je třeba pětkrát podtrhnout) pořídit a neriskovali přitom zdraví a rozum.
První. Tentokrát správně
Česko má v tomto obrovskou výhodu. Je jednou z prvních zemí světa, kde něco takového vůbec možné je. A to díky zákonu o psychomodulačních látkách, který stanovuje jasná pravidla, komu je možno (nejen) kratom prodávat, jak kvalitní musí být, co může a co nesmí obsahovat, jak je třeba produkt označit, kde je možné jej prodávat, a hlavně stanovit postihy za porušování pravidel. Jinými slovy úplně stejný režim jako u alkoholu, národní legální drogy.
Regulovaný trh je moderní a odpovědný přístup, který staví na spolupráci odborníků, škol a rodičů. Jde jen o to, jak celý proces co nejrychleji kultivovat. A právě regulace je jednou z cest.
„Kratom je mírné stimulans. V Thajsku často mluví o lidech, kteří tvrdě pracují a zlepšují si kratomem pracovní a životní podmínky a také náladu. Používá se také v tradiční i klasické medicíně jako mírné analgetikum a sedativum. Jeho užívání zapadá do vzorce užívání látek s podobnými účinky, jde jen o to, jak celý proces co nejrychleji kultivovat. A právě regulace je jednou z cest,“ říká MUDr. Viktor Mravčík, ředitel výzkumu a vzdělávání ve společnosti Podané ruce. Podle něj jsou v Thajsku, kde se hlavně kratom vyrábí, v podobné situaci jako my: „Hledají vhodnou formu regulace. Kladou si podobné otázky jako my v Evropě.“
A právě tady máme i díky novému zákonu unikátní šanci být v něčem světoví, tentokrát v pozitivním slova smyslu. Konference KRATOM 360° byla první vlaštovkou v oblasti mezinárodní spolupráce.
„Naší prioritou je vytvářet legislativní rámce, postavené na vědeckých důkazech, nikoliv na ideologii,“ říká Vladěna Sobasová z Ústavu pro evropskou legislativu. „Kratom vzbuzuje emoce. My jako celá společnost ale potřebujeme přístup založený na faktech, která skutečně ochrání uživatele, omezí černý trh, nabídne průmyslu jasné mantinely a pravidla. Kratom se může stát modelovým příkladem odpovědné regulace v evropském prostoru.“
A co děti?
Jedna z nejčastějších námitek se týká dostupnosti a škodlivosti pro děti. Jenže to je přesně to, co už by se teď dít nemělo. „Regulovaný trh je moderní a odpovědný přístup, který staví na spolupráci odborníků, škol a rodičů,“ říká poslankyně Renáta Zajíčková. „Věřím, že díky tomuto přístupu budeme schopni dětem lépe vysvětlit rizika a dát jim šanci činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí.“
Vyrostli jsme v dobách, kdy většina z věcí, které dnes denně používáme, existovala pouze ve science fiction. Vývoj se navíc zrychluje exponenciálně a máme dvě možnosti: buď si nastavíme mantinely a pravidla, nebo vznikne životu nebezpečný chaos. Dejme kratomu šanci. A přestaňme se tvářit, že je to horší věc než pivní kultura, kterou chceme nechat zapsat na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nebo víno, jehož výrobce Česko vinou absence spotřební daně dotuje.
A pro upřesnění. Samozřejmě jsem dostal reklamní vzorky. Jenže pro mě osobně kratom není, protože chutná jako matcha, a tu chuť prostě nedávám. Ať si každý dospělý člověk dělá, co chce, když tím neškodí jiným.
Reklama
foto: Profimedia
