V říjnu 2024 zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, že očkování je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany zdraví, a v souladu s mantrou posledních let doporučil očkování proti chřipce a covidu všem občanům. V té době bylo k dispozici více než 700 tisíc dávek vakcíny proti covidu a 900 tisíc dávek vakcíny proti chřipce, přičemž aplikováno jich bylo 172 tisíc (covid) a 420 tisíc (chřipka).
Navzdory tomu, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje proočkovanost proti chřipce 75 % populace u osob ve věku nad 65 let, u osob s chronickými onemocněními a u dalších rizikových skupin, jako jsou zdravotničtí pracovníci, pracovníci kritické infrastruktury, děti a těhotné ženy, v ČR se každoročně nechá naočkovat celkem pouhých 5–8 % lidí.
Pomiňme pro tuto chvíli celé antivax hnutí i každého, kdo z objektivních zdravotních příčin očkování podstoupit nemůže – jedním z důvodů, kvůli kterým se (někteří) lidé lékařům s injekční stříkačkou v ruce vyhýbají jako čert kříži, je trypanofobie, fobie z jehel. Odhaduje se, že se týká 3–10 % populace, v případě samotné ČR tedy až více než jednoho milionu lidí.
Zítra v ČR ještě neznamená včera
Alternativy už existují a jsou dostupné i v ČR, ovšem ne plošně: registrovány jsou dvě perorální vakcíny (podávané ústy) proti rotavirovým infekcím, ty jsou určené pro děti do 1 roku. Intranazální vakcína (ve formě nosního spreje) proti chřipce je v ČR schválena pro použití u zdravých dětí od 2 do 17 let.
Ve hře ale, zdá se, bude brzy varianta další: transdermální očkování – podávání vakcín přes kůži. V ČR sice transdermální vakcíny nejsou v červnu 2025 ani běžně dostupné, ani schválené pro použití, ovšem Češi nezůstávají ve výzkumu pozadu: instituce jako Veterinární výzkumný ústav Brno a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR se podílejí na vývoji technologií, které mohou být využity i pro transdermální podání vakcín – především nanotechnologií.
U myší to fungovalo
Vakcíny fungují tak, že do těla vnáší antigeny, které napodobují patogen, a aktivují tak produkci protilátek v kostní dřeni nebo lymfatických uzlinách. Naprostá většina vakcín je ovšem podávána injekcemi do svalu, a tak nikoho vlastně ani nenapadlo, že by k aktivaci imunitního systému mohlo docházet přímo v kůži.
Kůže je schopna produkovat protilátky autonomně, bez zapojení lymfatických orgánů.
Americký Národní institut alergií a infekčních nemocí (NIAID) ovšem přišel s výzkumem, který vyvrací představu, že kůže je pouze ochrannou bariérou. Tvrdí, že kůže je schopna produkovat protilátky autonomně, bez zapojení lymfatických orgánů. Na základě toho vyvinuly chytré hlavy ze Stanfordovy univerzity transdermální vakcínu, využívající bakterii Staphylococcus epidermidis, která přirozeně osidluje lidskou pokožku. Jejich vakcína prokázala schopnost vyvolat silnou imunitní odpověď u myší, včetně tvorby protilátek proti tetanu a záškrtu.
Samá pozitiva a sociální jistoty
Přestože stanfordská vakcína měla formu krému, očekává se, že masové použití bude spíš ve formě náplasti. Krém je totiž sice elegantní v laboratoři, ale v praxi je poněkud nepraktický. Proč? Tady jsou hlavní důvody:
- Krém je těžké přesně dávkovat. Záleželo by na tom, kolik si ho kdo kam natře a jak dlouho ho nechá působit. Náplasti umožní aplikovat přesné množství účinné látky a kontrolovat správnou dobu působení.
- Krém obsahující živé bakterie má omezenou trvanlivost a vyžaduje specifické podmínky skladování. Náplast může obsahovat suchou formu vakcíny, případně mikrojehličky s lyofilizovaným antigenem, což je stabilnější, hygieničtější a bez nutnosti chladicího zařízení pro udržení správné teploty.
- Použití bude uživatelsky velmi příznivé, náplast jednoduše nalepíte a potom strhnete. Není třeba odměřovat, roztírat anebo čekat, jestli se krém vstřebal. Pro všechny uživatele bude náplast jak pohodlnější, tak hygieničtější možností.
- Tak trochu už to známe: transdermální náplasti se běžně používají u hormonální terapie nebo při odvykání kouření. Technologie pro nás není nová a umíme ji vyrábět a distribuovat ve velkém.
A kromě toho: krém je super… pokud se nechystáte očkovat půl milionu lidí během týdne a nechcete, aby si někdo místo bicepsu potřel třeba… třísla, a místo protilátek si nepřivodil vyrážku. Náplast je zkrátka srozumitelná i pro ty, kdo čtou příbalové letáky jen tehdy, když to začne hořet.
Pokud další výzkum potvrdí u lidí stejné výsledky jako u myší ve Stanfordu, mohlo by to způsobit revoluci v očkovacích strategiích. Už žádné výmluvy na strach z injekcí („nejde o mě, ale o tu jehlu, chápeš“) ani žádné hrdinské historky o tom, že si jdete pro další tečku. Nu, tak třeba bude mít Vlastík radost ještě během svého (dalšího) funkčního období…
Související…
